Janusz Wawrowski / Royal Philharmonic Orchestra / Grzegorz Nowak
Polský skladatel Ludomir Różycki (1883-1953) u nás není příliš známým autorem a i ve světovém měřítku je teprve postupně znovuobjevován. Jeho houslový koncert, zrekonstruovaný a uvedený ve své dosud nejautentičtější podobě v opožděné quasi premiéře houslistou Januszem Wawrowskim, je spojen s téměř detektivní zápletkou. Dílo vznikalo v létě roku 1944 za dramatických okolností Varšavského povstání. Poté, co se Różycki i houslový virtuoz Władysław Wochniak, se kterým autor spolupracoval na některých technických aspektech, ocitli v hledáčku gestapa, rozhodl se skladatel z nebezpečné Varšavy uprchnout. Předtím ale stihl rukopis koncertu ukrýt do kufříku, který zakopal na své zahradě. Jeho dům byl během následujících válečných událostí zničen a Różycki, který po válce působil v Katowicích, už se sem nikdy nevrátil a považoval skladbu za ztracenou. Zakopaný kufřík ale posléze objevili stavební dělníci, kteří odklízeli trosky Różyckého domu, a rukopis se postupně dostal až do polské Národní knihovny. Dodejme, že se jednalo o klavírní výtah, ze kterého vycházely i všechny dosavadní pokusy o rekonstrukci orchestrálního partu. Wawrowski se ale s tímto výsledkem nechtěl spokojit a spojil proto síly s klavíristou a skladatelem Ryszardem Bryłou. S jeho asistencí a za pomoci dalších odborníků se jim podařilo v archivech objevit důležitý fragment - prvních 87 taktů původní orchestrální partitury. Na základě tohoto zásadního objevu mohli Różyckého koncert zrekonstruovat v co možná nejautentičtější podobě a tedy nejblíže autorovu původnímu záměru.
Vezmeme-li v úvahu, za jak pohnutých okolností dílo vznikalo, možná nás překvapí jeho celkově pozitivní ráz. Podle Wawrowského šlo o skladatelovu vědomou nebo podvědomou snahu uchovat si šťastnou
vzpomínku na předválečnou Varšavu právě v době, kdy ji nacistické jednotky postupně srovnávaly se zemí. Z kompozičního hlediska je koncert ještě do značné míry ovlivněn dozníváním pozdního romantismu a nepochybně také autory jako byli George Gershwin nebo E. W. Korngold a filmovou hudbou všeobecně.
Také houslový koncert Petra Iljiče Čajkovského vznikal v době, kdy se skladatel nacházel v těžké životní situaci, totiž po bolestném rozpadu svého nezdařeného manželství. A stejně jako Różycki hledal východisko ze své situace v příklonu k pozitivnímu a optimistickému hudebnímu vyjádření. Jinak jde ale samozřejmě o dílo, které na rozdíl od Różyckého koncertu patří už dávno do základního světového houslového repertoáru.
Skladby
1 Rózycki, L: Violin Concerto, Op. 70 - I. Andante 7:02
2 II. Allegro deciso 15:55
3 Tchaikovsky: Violin Concerto in D major, Op. 35 - I. Allegro moderato 19:59
4 II. Canzonetta. Andante 6:33
5 III. Finale. Allegro vivacissimo 10:32
