Záznam rozhlasového přenosu koncertů z pražského Národního divadla 5. a 9. června 1939.
Zvuk, jméno, první mezinárodní úspěchy i první nahrávky České filharmonie jsou nerozlučně spjaty se jménem Václava Talicha. Předkládané snímky vznikly za zcela výjimečných okolností a jsou dokumentem neopakovatelných okamžiků. Již samo uvedení Smetanovy Mé vlasti 5. června 1939 v protektorátní Praze – navíc v Národním divadle, vnímaném jako symbol soudržnosti – bylo výrazným projevem Talichova vlastenectví. Emocionální náboj okamžiku dal vzniknout patrně jeho nejlepší nahrávce Mé vlasti a nadšené publikum po dlouhotrvajících ovacích spontánně završilo koncert zpěvem české národní hymny. Předkládaný záznam tohoto koncertu i Dvořákových Slovanských tanců, jež v divadle zazněly o čtyři dny později, se zachoval díky přímému přenosu do několika evropských měst. Nahrávku pořídil Norský rozhlas, který disponoval nejmodernější dobovou technologií záznamu zvuku. Jako protipól ke Kubelíkově legendární Mé vlasti z roku 1990, jež odráží euforii ze znovunabyté svobody, tu stojí Talichova Má vlast, dýchající vzdorem a odhodláním svobodu bránit. Nahrávku, poprvé zveřejněnou Českou filharmonií, významný kritik Rob Cowan v časopise Gramophone označil za snad nejsilnější Mou vlast, jaká kdy byla natočena.
Nejsilnější Talichova Má vlast – strhující živá nahrávka z protektorátní Prahy roku 1939!
Bedřich Smetana – Má vlast. Cyklus symfonických básní
Antonín Dvořák – Slovanské tance, II. řada op. 72 (B 147)
Česká národní hymna
Česká filharmonie a Orchestr Radiojournalu, dirigent Václav Talich
