Neckářův jubilejní rok začínáme ohlédnutím za jeho prvním albem. Jak bylo tehdy zvykem, šlo o výběr především singlových písní, v tomto případě výlučně z let 1965 a 1966. Byla to éra jeho rychlého nástupu, podpořená tvůrci kolem divadla Rokoko, Tanečního orchestru Čs. rozhlasu nebo kapely Mefisto. Tou dobou bylo běžné, že zpěváci byli doprovázeni big bandy i malými elektrifikovanými soubory, protože repertoár byl vhodně různorodý. Vedle sebe se tak vejdou písně skoro swingové, skoro westernové, skoro bigbítové a skoro komediální, ale obdivuhodně držící pohromadě Václavovým klukovsky optimistickým hlasem, u nás v tu dobu jedinečným. Přidáte-li osvědčené skladatele formátu Jiřího Bažanta, Jaromíra Vomáčky nebo Bohuslava Ondráčka a texty neméně zkušených Jana Schneidera nebo Ivo Fischera, je kvalita jasná. Deset Milošem Skalkou vybraných bonusových písní tuto skutečnost výborně potvrzuje. Debutové album je obsahově i vzhledově retro v tom nejlepším slova smyslu, včetně titulní fotografie. Mládí z názvu už sice pro posluchače neplatí a Václavovi bude letos osmdesát, ale čas tuhle bitvu prohrává. Snadno zapamatovatelné, textově chytré a dobově pestrobarevné písničky měly, mají a stále budou mít své vděčné fanoušky všeho věku.
Skladby
Hallo, mademoiselle (Are You Getting Tired of Your Little Toy)
Táborák pro dva
Proč se ptáš
Až louky rozkvetou
Vlčí máky
Ze soboty na neděli
Lékořice
Hříbě
Dostal jsem kuli
Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě
Spím
Den žen
Zrovna tahle
Stín katedrál
Bim bam (Let the Bells Keep Ringing)
