Dobré melodii, skladbě, nebo harmonii nezáleží v jakém převlečení spatří světlo světa; jest-li jako symfonická věta, rocková skladba, nebo sólová linka foukací harmoniky. Když je zpěvná, milá, chytlavá a nápaditá, prosadí se vždy. Martin Kratochvíl po desetiletí píše a hraje muziku pro svou legendární kapelu Jazz Q, ale i pro akustické trio s americkým kytaristou Tony Ackermanem a íránským percussionistou Imranem Musou Zangim. Často se stejné skladby objevují v akustické i elektrické verzi a v obou se dobře poslouchají.
Na nové LP/CD Siločáry ale dochází k radikální změně. Oba světy - akustický i elektrický - zde splývají v hutné hudbě neznající omezení. Bottleneck Ackermanovy akustické kytary zní v kontextu elektrické rytmiky Jazz Q i dalších hostů, střídají se komornější nosné harmonie i pasáže rockové dravosti. Rodí se jedna nová hudba.
Skladby
Zloprcek (The Imp)
Siločáry (Good Vibes)
Vyčuchaná gerbera (Dry Daisies)
Klam a snění (Dreams and Illusions)
Kabrňák (The Hotshot)
Šlamastyka (I Got Busted)
Polízanice (Trouble Ahead)
Zádrhel (Snag)
Rajská zahrada (Garden of Eden)