„Tatínkovým Bohem nebyl trestající Hospodin, ale Stvořitel, který svojí nekonečnou láskou posvěcuje cestu, údolím smrti"; takto na upřímnou zbožnost svého otce vzpomínal Dvořákův syn Otakar. Víra v Boha byla Dvořákovi tím základním kamenem, na kterém stavěl vlastní život i tvorbu. Není divu, že právě v oblasti duchovní hudby najdeme celou řadu jeho stěžejních děl, často spojených se silným osobním příběhem. První verze oratoria Stabat Mater vznikla po smrti prvorozené dcerky. Po mimořádném úspěchu londýnské premiéry tohoto díla přišly z Anglie objednávky, jež daly vzniknout dalším vrcholným dílům: Svatební košile, Requiem, Svatá Ludmila. Podnět k Te Deum pak přišel z New Yorku a tam také Dvořák po premiéře „Novosvětské" zkomponoval Biblické písně, vrcholný opus své písňové tvorby. Sestava však obsahuje i zřídka uváděné skladby (kantáta Dědicové Bílé hory, Žalm 149 v dosud nevydané Neumannově nahrávce ad.). Tato další kolekce z dvořákovské řady je současně přehlídkou vynikajících interpretů a posluchače jistě potěší i citlivě remasterovaný zvuk nahrávek; tyto drahokamy supraphonského archivu si zaslouží výjimečnou péči.
Duchovní Dvořák – vrcholná díla v mistrovské interpretaci a pečlivě zremasterovaném zvuku.
Antonín Dvořák – Stabat mater op. 58, Svatá Ludmila op. 71, Mše D dur op. 86, Requiem op. 89, Biblické písně op. 99, Te Deum op. 103, Žalm 149 op. 79, Dědicové Bílé hory op. 30, Svatební košile op. 69, Duchovní písně
Pražský filharmonický sbor, Česká filharmonie, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK / Jiří Bělohlávek, Wolfgang Sawallisch, Václav Smetáček, Zdeněk Košler, Václav Neumann. Gabriela Beňačková, Eva Urbanová – soprán, Věra Soukupová – alt, Beno Blachut – tenor, Jindřich Jindrák, Ivan Kusnjer – baryton, Peter Mikuláš, Richard Novák – bas, Ivan Moravec – klavír ad.
